Warzones (WZ), neboli válečné zóny ve Star Wars: The Old Republic jsou PvP instance, bude jich tedy moci probíhat hned několik najednou i na stejné mapě. Možnost přihlásit se do nich je odkudkoliv z herního světa, po jejich ukončení se vrátíte tam, odkud jste do WZ byli transportováni. Odměnou budou klasické zkušenosti (XP), kredity, valor, ale i tzv. commendations (body, které sbíráte za účast v PvP), za které si budete moci zakoupit specifické vybavení. Na první pohled by tak mělo jít poznat ostříleného PvP hráče. Každá válečná zóna má vlastní systém a úkoly.

SWTOR nám nenabízí klasické body a vlajky, ale snaží se konflikty trochu oživit. WZ jsou do svého příběhu tak nějak zakomponovány a jsou s ním provázány. Potaz byl brán i na pozadí a právě probíhající události na dané planetě, na jakém levelu je hráč, jaké má schopnosti a jak nejlépe válečnou zónu zapravit do oblasti, o kterou se bude bojovat. Nedočkáme se ani klasického odpočtu respawnu, namísto toho se hráč někde okamžitě objeví. Například na Alderaanu se padlí hráči respawnují vysoko nad bitevním polem ve své výsadkářské lodi. Odtud se pomocí speederu dopraví na povrch, ale speeder míří k povrchu svoji naprogramovanou cestou, takže hráč získá částečný přehled o tom, co se děje na bitevním poli, zároveň tato cesta slouží jako vypuštěný odpočet respawnu.

Ve Warzones je velikost soupeřících týmu zpravidla nastavena na 8 vs. 8. Na konci zápasu získá výše zmiňované odměny jak poražená, tak vítězná strana, samozřejmě pro každou z nich v adekvátním množství. Navíc zde funguje systém medailí – za své činy během WZ hráč dostává medaile (za obranu strategického místa, udělování škod, léčení, vítězství v 1v1 souboji, počet zabitých nepřátel, atd.). Podle toho kolik se jich účastníkovi WZ podaří nasbírat, dostane na jejím konci více odměn, a to i v porovnání s ostatními hráči ve svém týmu.

 

První válečnou zónou je Alderaan. Nad planetárním povrchem se setká Imperiální a Republiková transportní loď, jenž slouží jako základna operací pro hráče. Jejich úkolem je zmocnit se protileteckých věží na povrchu, které se po obsazení doslova otočí a zahájí palbu na nepřátelskou loď. Oba transporty mají omezený počet životů, které neúprosně ubývají podle toho, kolik věží nepřátelský tým ovládá. Vítězství patří prvnímu týmu, který rozstřílí nepřátelskou loď.

The video cannot be shown at the moment. Please try again later.

Dalším místem, kde se střetnou zájmy hráčů je Voidstar. Podle příběhu je Voidstar opuštěný Imperiální bitevní křižník, ještě z dob Velké Války. Jak Republika, tak Impérium jsou přesvědčeni, že na palubě tohoto dlouho ztraceného bitevníku se skýtají schémata velmi mocné zbraně. Se znovuobjevením Voidstaru v hlubinách vesmíru tedy začíná závod těchto dvou frakcí. Obě vysílají tým (jenž je tvořen hráči), jejich úkolem je získat informace z paměťových bank tohoto doposud spícího obra.

Samotná WZ se dělí na kola, hráči na tým útočníků a obránců. Útočníci se snaží dostat z místa nalodění Voidstaru, až do jeho datového centra. Obránci se jim v tom snaží zabránit po dobu časového limitu, podle kterého se také měří úspěšnost útočníků. Tato neúprosná bitva se tak prožene napříč mnoha sekcí bitevního křižníku. Sekce jsou zpravidla oddělené pevně uzamčenými dveřmi, úkolem útočníků je prorazit je výbušninou a následovně postoupit do další sekce. Kolo pro ně končí vítězně, pokud se jím podaří dostat až do data-centra a použít konzoli. Respawn obou skupin se posouvá stále hlouběji a hlouběji do útrob lodi, akce je tak téměř nepřetržitá.

Po skončení kola se strany prohodí, z útočníků jsou tedy obránci a vice versa. Pokud se vám v prvním kole podařilo obsadit data-centrum, nyní musíte čelit protiútoku druhé strany a ubránit ho po dostatečně dlouhou dobu pro stažení dat.

The video cannot be shown at the moment. Please try again later.

Třetí WZ vlastně není ani tak válečnou zónou, jako sportovním utkáním. V podání Huttů, na jejich neutrálním měsíci Nar Shaddaa, je však ještě nebezpečnější, než ony dva výše popsané konflikty.

Hrací hřiště se poměrně příznačně jmenuje „The Pit“, i když více než hřiště spíše připomíná arénu plnou smrtících pastí, nezkušeného sportovce tak během chvilky usmaží oheň nebo rozleptá kyselina.

Úkol hráčů je zde poměrně jednoduchý, na začátku utkání (a po každém zaskórování) se objeví míč uprostřed arény. Hráči se ho musí zmocnit a dopravit ho až do nepřátelského pole na druhé straně hřiště (kde se mimochodem respawnují hráči znepřáteleného týmu), čímž získají jeden bod. Tým, který do konce Huttballu získal nejvíc bodů vyhrává.

Pro úspěch je však spolupráce v rámci týmu naprosto kritická. Hráč s míčem se totiž pohybuje o dost pomaleji a je tak snadným terčem pro své protivníky. Po dobu trvání Huttballu všichni získají schopnost „Throw the ball“, kterou mohou hodit míč do nějaké oblasti. Spoluhráč, kterému přihráváte, by tak nejlépe měl být sám a nikdo z protivníků by ho neměl blokovat.

The video cannot be shown at the moment. Please try again later.

huttball